Stavebnice pro EXPO

Zařazení
Ostatní internet
Odkaz
Stavebnice pro EXPO
Popis publicity

Hospodářské noviny

HN.IHNED.CZ 3. 1. 2014 00:00 (aktualizováno: 2. 1. 2014 19:48)
Stavebnice pro EXPO
V sedmadvaceti letech zaznamenali úspěch, na který většina architektů čeká celý život. Brněnský ateliér Chybík+Krištof koncem roku uspěl v soutěži na projekt českého pavilOnu pro světovou výstavu EXPO, jež se uskuteční za dva roky v Miláně.

Soudě podle intenzity, s jakou pracuje dvojice absolventů Vysokého učení technického v Brně, nebude její úspěch náhodný. Volno nemá česko-slovenský tým Ondřej Chybík a Michal Krištof ani o nedělích, neztrácejí však nadhled. "Můžete nás představit jako rising stars české architektury. Jsme mladí, krásní a už máme práce nad hlavu," směje se Michal Krištof.

Ještě před dvěma lety jste měli studio v malém činžovním bytě. Teď sídlíte v krásném ateliéru uprostřed Brna. Daří se vám?

Na nedostatek práce si stěžovat nemůžeme. V minulých letech jsme pracovali na množství soutěží, které, i když jsme je třeba vyhráli, neskončily zakázkou. Za posledního půl roku se to ale protrhlo. Pracujeme třeba na novém projektu rezidenční čtvrti Waltrovka v Praze a na dalších bytových domech v Košicích a v Uherském Hradišti, a teď ten pavilon pro světovou výstavu... Takže vlastně asi ano, celkem se nám daří.

To je mezi mladými architekty do jisté míry rarita. Absolventi spíš odcházejí na zkušenou do zavedených ateliérů. Vy jste ale hned po škole založili vlastní studio a po třech letech máte úspěch, kterého se převážná část českých architektů nikdy nedočká...

Také my jsme chtěli jít po škole pracovat do zavedeného ateliéru. To se ale změnilo v roce 2010, kdy jsme s Ondrou vyhráli soutěž na novou rezidenční čtvrť Danubia Park v Bratislavě. Rozhodli jsme se založit vlastní studio, se kterým budeme na tomto velikém projektu pracovat. Nakonec z toho sešlo, my jsme už ale byli rozhodnutí, že tady zůstaneme a pokusíme se získat jiné projekty. Chceme se stát mezinárodním ateliérem.

Takže si dovedete představit, že za tři čtyři roky budete pracovat zároveň na zakázkách v Česku, Anglii, Číně?

Naším cílem je vyvézt do světa československou architekturu, stát se prvním v tuzemsku působícím ateliérem, kterému se podaří prorazit ve světě. Vždyť i Jan Kaplický nebo Eva Jiřičná jsou více Angličané než Češi. Pro mě byla v tomhle obrovskou inspirací stáž v dánském studiu Bjarke Ingels Group, které dnes realizuje stavby po celém světě. Mimochodem zrovna studio BIG stálo za návrhem dánského pavilonu pro EXPO 2010 v Šanghaji, který byl oceňován jako jeden z nejlepších.

Architektonické soutěže na český pavilon pro EXPO 2015 se zúčastnilo jen devět studií, ale šest z nich bylo vyřazeno, protože nesplnila zadání. Uspěl by váš projekt i ve větší konkurenci, než jsou tři návrhy?

To nevím, v tomhle případě totiž nešlo o klasickou architektonickou soutěž. Do realizace české účasti na světové výstavě se totiž poprvé zapojuje i soukromý investor, který má na starosti kompletní zajištění pavilonu. Je i jeho spoluinvestorem. Stát vypsal veřejnou obchodní soutěž na dodavatele. Teprve pak šel dodavatel s nabídkou za architekty. Jde o hodně specifický projekt, do kterého se logicky nemohl zapojit velký počet ateliérů.

Takže za svůj největší úspěch vlastně zčásti vděčíte soukromé firmě?

Měli jsme to štěstí, že nás oslovila firma KOMA, která se specializuje na výrobu stavebních prefabrikovaných modulů a se kterou již delší dobu spolupracujeme. Teď třeba dokončujeme novou jídelnu pro jejich zaměstnance ve Vizovicích. Mimochodem se jedná o budovu složenou výhradně ze stavebních modulů - stejně jako český pavilon pro EXPO.

Nabídku na návrh pavilonu jste přitom dostali teprve v říjnu, kdy bylo vyhlášeno druhé kolo soutěže. To jste neměli moc času...

Bylo to hodně náročné. Po jednání s investorem na začátku října nám zbývalo pět týdnů na vytvoření celého projektu. Ale povedlo se a soudě podle poroty jsme podali, co se týče komplexnosti, nejlepší návrh. Nehodnotili totiž jen architekturu. Bodován byl i přístup k projektu, tématu výstavy, rozvržení okolí pavilonu a jeho společných prostor, kredit investora, stavebního dodavatele a tak dále. Nebyla to jen soutěž architektů. Museli jsme vytvořit společný tým s investorem a s dalšími odborníky.

Ve výsledku vám tedy pomohlo i snížení nákladů, které hodlá Česká republika do účasti na výstavě investovat?

Svým způsobem ano. Mezi architekty i investory z celého světa je dnes frekventovaným tématem udržitelnost. Věnuje se mu také milánské EXPO. Přitom už jen na světových výstavách státy utrácejí neuvěřitelné množství peněz bez úvah o dalším využití. Například do EXPO 2010 investovala Česká republika přes půl miliardy korun, což mi přijde jako naprosto uhozená částka vzhledem k tomu, že se jednalo o půlroční akci. A kdyby tehdy český pavilon neodkoupili po akci Číňané, čekala by ho destrukce. Něčemu takovému jsme se nyní snažili vyhnout.

Takže když firma vyrábějící stavební moduly za vámi přišla s nabídkou, rovnou vám podsunula nápad, se kterým jste uspěli?

Do jisté míry to tak je, ale ani z našeho pohledu by neměl být pavilon pro světovou výstavu něčím dočasným. Investovat půl miliardy do něčeho, co funguje půl roku a pak se to prostě přestane využívat, je naprostým opakem udržitelnosti. My jsme od začátku pracovali s otázkou, co potom? Proto náš pavilon využívá modulární systém, který lze rozložit jako stavebnici. 
Po skončení výstavy se jednotlivé části domu dovezou zpět do Česka, kde najdou další využití. Jedna část by měla sloužit jako veřejný bazén, druhá jako soukromá školka. To vše s méně než polovičním rozpočtem oproti minulé výstavě. I díky soutěžnímu zadání utratí Česká republika za svou účast na výstavě jen okolo dvou set milionů korun.

Přece jen ale jde o světovou výstavu, která zemi zviditelní. Mělo by se šetřit zrovna na takových projektech?

Dávat peníze na propagaci Česka je důležité, ale dnes celý projekt světových výstav spěje k takovému marnivému povrchnímu charakteru. Narvat do toho co nejvíc peněz, udělat show pro půlku světa a pak mluvit o udržitelnosti, to žádná udržitelnost není. Udržitelnost znamená šetrnost a budoucí využití. Česká republika se zároveň nemůže rovnat s rozpočty Číny, USA nebo Ruska. Pokusit se vyrovnat těmto státům lze jedině nápadem, ne drahou fasádou.

Na internetových stránkách máte napsáno, že váš pavilon je velkorysým zážitkem. Co velkorysého modulární stavba nabízí?

Nechtěli jsme navrhnout jen výstavní pavilon, do kterého člověk vstoupí, prohlédne si výstavu a odejde. Takových, jen s různými fasádami, bude na EXPO dostatek. Po návštěvě třetího pavilonu už se lidem budou dojmy z jednotlivých výstav slévat dohromady. Snažili jsme se proto vytvořit určitý prostor, jenž návštěvníkům poskytne zážitek, s jakým se v jiném pavilonu nesetkají. Náš pavilon jsme proto pojali jinak, tak, aby v lidech zanechal dojmy.

V Itálii bude horko, v létě tam běžně bývá pětatřicet stupňů ve stínu. Proto jsme k domu přidružili bazén, v němž se budou návštěvníci moci vykoupat. To je ta přidaná hodnota, velkorysost. Je to veřejný prostor, který je použitelný pro všechny návštěvníky EXPO, nabízí nějakou funkci, propaguje Českou republiku, a ještě je využitelný i do budoucna.

Snad nechcete Českou republiku propagovat jako zemi bazénů a koupališť?

Do jisté míry chceme. Hlavním tématem českého pavilonu je totiž voda. Heslo celé výstavy v Miláně zní "Potraviny pro planetu, energie pro život". Voda je prvopočátkem všeho živého, bez ní by se žádné potraviny nevypěstovaly. Takto znělo už zadání od kanceláře české účasti na EXPO 2015. Ta chtěla Českou republiku reprezentovat jako zemi, která je v péči o vodní zdroje a jejich využívání světovou špičkou. Jestli může Česko nějak přispět do světového dialogu o udržitelnosti a zdrojích potravin, tak právě skrze technologie na čistění vody, které se dají využít v Africe, v Asii, všude, kde je nedostatek pitné vody. Druhou věcí je tradice. Česko má velkou tradici plováren, lázní a koupališť. Asi to má trochu spojitost s tím československým snem mít moře.

V popisu projektu uvádíte, že bazén lze později využít na pražské náplavce. Už před rokem jste se zúčastnili soutěže na návrh urbanistického rozvoje okolí Vltavy. Mají tyto dva projekty spojitost?

Náhoda to není. Tématu Vltavy v Praze se věnujeme už několik let. Pracovali jsme na soutěžích na regeneraci pražských náplavek a na obnovu ostrova Štvanice. Myslíme si, že v rámci městského okolí řeky by se Praha mohla více aktivovat. Umím si představit, že právě bazén z pavilonu pro EXPO dokáže této aktivaci pomoci.

Představujete si místo, kde byste bazén využili?

Chtěli bychom ho umístit někam na náplavku na Rašínově nábřeží, ale ještě jsme nestihli oslovit magistrát. Bylo by ovšem dobré, aby také při projektování pavilonů pro další výstavy EXPO počítala Praha s využitím jejich jednotlivých částí. V centru Prahy by tak postupně mohlo vznikat jakési muzeum českých účastí na světových výstavách.

Chybík+Krištof

Studio Chybík+Krištof Associated ­Architects založili v roce 2010 studenti VUT v Brně Ondřej Chybík a rodák ze slovenského Martina Michal Krištof. V té době již za sebou měli stáže v renomovaných zahraničních ateliérech. Během krátké doby se mladé studio zviditelnilo především v Brně, kde se zapojuje do diskusí o rozvoji města. Chybík a Krištof navrhli například novou podobu brněnského hlavního nádraží nebo nový areál Fakulty výtvarného umění VUT. Minulý měsíc zvítězili v soutěži na stavbu českého pavilonu pro EXPO 2015.

Foto archiv autorů projektu: Český pavilon pro světovou výstavu EXPO 2015 v Miláně architektů Ondřeje Chybíka (vlevo) a Michala Krištofa nabídne různorodé využití. Vystouplá část bazénu by například mohla sloužit jako pódium. Bazén z českého pavilonu by po skončení výstavy EXPO chtěli architekti využít na pražském Rašínově nábřeží.

Jsme držiteli ocenění Firma roku, Český lídr, Štiky českého byznysu, Exportér roku, Inovační firma a Slušná firma.

CERTIFIKACE

AQAP 2110

Osvědčení o shodě systému jakosti s požadavky ČSN EN ISO 9001:2009, ČOS 051622

Začněte odebírat náš E-bulletin

Odběrem našeho měsíčního ebulletinu získáte přehled o dění ve světě modulární architektury i o novinkách systému modulární výstavby KOMA.
Scroll Down Scroll down